Pokud tvoří materiál v místě dopadu porézní horniny bohaté křemenem, dojde k jejich roztavení na sklovitou hmotu. Roztavený materiál, který zůstává v kráteru či jeho těsné blízkosti je značně chemicky nehomogenní a má různé tvary. Těmto kamenům se říká impaktní skla nebo zkráceně impaktity.
Nejznámějším impaktitem je Libyjské sklo, nacházející se na hranicích Libye a Egypta. v oblasti tzv. Velkého písečného moře. Nachází se v nepravidelných, často i velkých kusech, které ukazují na velmi krátký transport. Zdrojový kráter však dosud nebyl potvrzen. Možná, že je ukryt pod dunami velkého písečného moře. Toto přírodní sklo znali a používali již staří Egypťané, a velmi si jej cenili, jak dokazuje např. Tutanchamonův šperk se žlutým skarabeem z libyjského skla uprostřed. Impaktitem je zřejmě i Darwinské sklo z okolí kráteru Darwin na Tasmanii.
Při šikmém směru letu může tlaková vlna před meteoritem roztavit povrchovou vrstvu hornin a vymrštit ji ještě v tekutém stavu stovky až tisíce kilometrů daleko od kráteru. Ještě těsně před tím, než se vlastní těleso meteoritu zaboří do země a nastane obrovský výbuch. Kousky taveniny, která je velmi homogenní (čistá) mezitím utuhnou za letu vzduchem nebo těsně po opětovném dopadu na zem. Těmto kamenům se říká tektity a území, na které dopadnou, se označuje jako „pádové pole.“ Podle oblastí dopadu, které jsou spojené vždy s konkrétní událostí dopadu meteoritu nacházíme:
Nejstarší známé jsou severoamerické tektity, gerogianity a bediasity, staré 35,4 milionu let. Jsou patrně spojené se vznikem mohutného kráteru pod dnešní Chesapeake Bay.
Nejhezčí tektity jsou bezpochyby vltavíny, které se jako jediné na světě vyznačují dokonalou čirostí se širokou paletou zelených barev. K nám přiletěly z kráteru Ries v dnešním Bavorsku před zhruba 15 miliony let.
Z kráteru Bosumtwi v africké Ghaně pocházejí ivority. I tyto kameny si létaly vzduchem bez ohledu na dnešní politické hranice, a nacházejí se na území jiného státu než jejich mateřský kráter. Jak napovídá jejich název, dopadly na území dnešního Pobřeži slonoviny (Ivory coast).
Nejmladší a zároveň nejpočetnější a největší jsou australoasijské tektity, které se vyskytují na velké ploše jihovýchodní Asie a Australie. Označují se zpravidla podle konkrétnější oblasti nálezu jako např. indočínity, billitonity, filipínity, javaity, australity a pod. Jejich mateřský kráter nebyl dosud objeven, ale ví se, že vznikl zhruba před 760 tisíci let.