Vltavíny jsou čiré přírodní sklo a mají pestrou škálu zelených až hnědavých odstínů. Jsou nejen sbírkovým a vědeckým materiálem. Používají se také hojně do šperků v broušené i přírodní formě. Mnoho lidí cítí z vltavínů kosmickou energii, která je stvořila. Díky svému neobvyklému vzniku, barvě a povrchové struktuře jsou světovou raritou.
Před zhruba 14,5 milionu let dopadl velký meteorit na území dnešního Bavorska. Energie uvolněná při dopadu vytvořila kráter o průměru 24 km a hloubce téměř 1 celý kilometr. Písčité sedimenty bohaté křemenem byly v místě impaktu roztaveny a ohromným tlakem vymrštěny do vzdálenosti 250 až 400 kilometrů, směrem k severovýchodu, tedy na území dnešních Čech.
Kousky roztavené skloviny tuhly vzduchem ještě za letu do různých tvarů, např. kuliček, kapek, disků i různých nepravidelných cákanců. Tyto kousky pak dopadly na zem jako vltavíny, které byly působením vody a gravitace odnášeny do lokálních krajinných depresí a uloženy do různých vrstev. V nich na povrch vltavínů po miliony let působila voda, která na jejich povrchu vytvořila výraznou nezaměnitelnou strukturu – odborně skulptaci.
Nejznámější a nejbohatší naleziště vltavínů leží v relativně úzkém pásu mezi Pískem a Novými Hrady, na západním okraji Českobudějovické pánve. Z těchto lokalit pochází 99% všech nalezených vltavínů. Méně bohaté lokality se nacházejí v Třeboňské pánvi a na jižní Moravě, vzácně lze vltavíny objevit i v Chebské pánvi, u německých Drážďan a rakouského Radessenu.